Vzájemná spojitost kouření a deprese
Mezi depresivními pacienty nacházíme vysoké procento kuřáků (40–60 %) a rovněž vyšší závislost na nikotinu jako takovém. Kouření může u lidí trpících depresivními stavy zmírňovat některé symptomy této nemoci, a tedy působit jako antidepresivum. Proto je tabák u osob s depresí užíván jako jakýsi způsob samoléčby. Čím je odvykání kouření u pacientů s depresí specifické?
Deprese a kouření mají reciproční vztah
Mezi depresí a kouřením nacházíme reciproční vztah. Kouření může napomoci k manifestaci deprese (ale i jiných psychiatrických chorob) a deprese jako taková udržuje a prohlubuje závislost na nikotinu. Zároveň můžeme říct, že závislost na nikotinu postupně zvyšuje náchylnost jedince k depresivním stavům.
Kouření ovlivňuje koncentraci neurotransmiterů na synapsích
Detailní mechanismus, kterým nikotin, ale i jiné látky obsažené v tabákovém kouři ovlivňují afektivní poruchy, není znám. Jisté však je, že se jedná o změny v uvolňování neurotransmiterů v mozku, jako je dopamin, acetylcholin, serotonin či noradrenalin. To mimo jiné vysvětluje i fakt, že psychofarmaka užívaná pro léčbu závislosti na tabáku mohou být účinná i při terapii deprese a naopak.
Typickým příkladem je původní antidepresivum bupropion, které inhibuje reuptake noradrenalinu a dopaminu, čímž zvyšuje jejich koncentraci na synapsích. A právě u kuřáků byla zjištěna snížená aktivita enzymu MAO, který tyto mediátory odbourává, a jejich množství tak snižuje. To může být důvod, proč kouření tabáku slouží u pacientů s depresí jako sebemedikace a zmírňuje příznaky tohoto onemocnění. Zvyšuje totiž hladinu noradrenalinu a dopaminu (stejně jako bupropion) v CNS, která bývá u deprese typicky snížená.
Vysoká motivace, nízká sebedůvěra
Obecně je přijímán fakt, že u pacientů s depresí probíhá odvykání kouření problematicky. Překvapivě se však ukazuje, že depresivní osoby jsou k zanechání kouření více motivovány než ty bez deprese, konečný výsledek jejich snažení je ale kvůli jejich nízké sebedůvěře spíše neuspokojivý. Při farmakoterapii nikotinové závislosti se u těchto pacientů dává přednost bupropionu, ve výjimečných případech je užíván také nortriptylin.
Dodnes není spolehlivě vysvětleno, zda je to deprese, která vede k silné závislosti na tabáku, nebo je to právě kouření, které predisponuje ke vzniku deprese. Rozluštění této otázky je klíčové především kvůli léčebné strategii. V prvním případě by se totiž cílila primárně na terapii deprese s očekávanou redukcí závislosti na tabáku, ve druhém naopak na léčbu závislosti s následným zmírněním depresivních příznaků.
(veri)
Zdroj: Ther Adv Resp Dis. 2009; 3 (1): 31–38.
