Vliv kouření matek na výživu novorozence
Cílem práce bylo zhodnotit účinky aktivního a pasivního kouření v mateřství. Kouření cigaret v těhotenství vede k celkovému zhoršení podmínek pro rozvoj plodu – oxid uhelnatý přispívá k hypoxii, toxický účinek nikotinu má za následek vazokonstrikci a tím zmenšení uteroplacentární krevní výměny, snižuje se hladina hormonů, které mají vliv na růst plodu (inzulin, IGF-1, IGF BP-3), snižuje se transport zinku přes uteroplacentární bariéru, zvyšuje se hladina toxického kadmia v krvi matky.
Autoři vyšetřili 316 novorozenců, z nichž 116 bylo během těhotenství vystaveno aktivnímu kouření matky a 66 kouření pasivnímu od otce. Kontrolní skupino tvořilo 134 novorozenců. Z počtu 316 matek 138 kouřilo před těhotenstvím (43,7 %) a 116 z nich pokračovalo s kouřením i během těhotenství (36,7 %), přitom 44 (38 %) z nich vykouřilo během těhotenství více než 10 cigaret denně. V období porodu kouřilo 34 žen (11 %). Přibližně polovina otců byli kuřáci. Matky, které kouřily nebo byly vystaveny cigaretovému kouři, byly mladší než ženy v kontrolní skupině. Rovněž index tělesné hmotnosti byl u žen kuřaček nižší než v kontrolní skupině (23,6 ± 5,3 proti 25,5 ± 5,3, p = 0,06). Jen 20 % kuřaček kojilo proti 44 % nekuřaček (p = 0,002). Míra vydechovaného oxidu uhelnatého (CO) ve skupině kuřaček byla daleko vyšší v těhotenství i při porodu, byla přitom nalezena pozitivní korelace mezi mírou vydechovaného CO a mírou kouření uvedenou na počátku těhotenství (p < 0,001). Děti vystavené aktivnímu kouření matek měly váhu, vzrůst i obvod hlavičky menší než u ostatních skupin se statisticky signifikantním rozdílem (p < 0,001).
Z uvedené studie vyplývá, že kouření matek během těhotenství je spojeno se zpožďováním růstu plodu, který může mít negativní dopad na rozvoj dítěte ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Míra kojení je u kuřaček rovněž nízká, a ještě více tak dítě zatěžuje důsledky kouření jejich matek.
(nami)
Zdroj: Loumouamou Y. et al. Impact nutritionnel du tabagisme maternel chez le nouveau-né. Nutrition clinique et metabolisme. 2008 Novembre; Vol 22, N° S1, p. 107.
