Psychoterapie při odvykání kouření
Následky kouření představují v rozvojových zemích jednu z nejvýznamnějších preventabilních příčin smrti. Přibližně pět milionů lidí umírá ročně právě z tohoto důvodu, kuřáci si svůj život zkracují v průměru o 10 let. Podle dlouhodobé prospektivní studie, které se zúčastnilo 35 000 respondentů, se 70 let věku dožije 81 % nekuřáků, ale jenom 58 % kuřáků. Přibližně u poloviny ze 650 milionů kuřáků, kteří denně kouří, bude kouření pravděpodobnou příčinou jejich smrti. Tak vysoké morbiditě a mortalitě lze zabránit v první řadě ukončením tohoto návyku.
Nejdůležitějším faktorem při odvykání kouření je motivace. Vlastní úsilí přestat kouřit by mělo být pro kuřáka primární hnací silou. Cílem léčby je pro motivovaného pacienta úplná abstinence, která je spojená se snížením zdravotních rizik, která s sebou kouření přináší. Pokud vlastní úsilí selže nebo v případě, že se kuřák necítí být schopen přestat kouřit bez cizí pomoci, má svoje nezastupitelné místo v terapii nefarmakologická a farmakologická intervence, eventuálně jejich kombinace.
Mezi nefarmakologické intervence patří především psychoterapie, která má v odvykání kouření své nezastupitelné místo především u pacientů, u kterých je farmakoterapie kontraindikována nebo problematická (těhotné ženy, adolescenti). Psychoterapie je soubor verbálních, neverbálních a paraverbálních komunikačních technik, z nichž se při odvykání kouření uplatňuje především kognitivně-behaviorální terapie. Ta pomáhá pacientům rozpoznat, vyvarovat se a zvládat každodenní situace, ve kterých si nejčastěji zapálili cigaretu. Zaměřuje se především na zvyšování sebedůvěry pacienta ve schopnosti odvykání a hledání cest, jak zvládnout stres a touhu si zakouřit. Terapie obvykle trvá několik měsíců.
Ve farmakoterapii se využívají tři typy preparátů – nikotinová substituční terapie, bupropion (monocyklické antidepresivum, inhibitor zpětného vychytávání noradrenalinu a dopaminu) a vareniklin (parciální agonista nikotinových receptorů). Terapie vareniklinem se v poslední době upřednostňuje z důvodu vyšší prokázané účinnosti v porovnání s ostatními preparáty. Ve dvojitě zaslepené klinické studii, která porovnávala bupropion s vareniklinem, byla prokázána kontinuální abstinence ve 44 % u vareniklinu versus 29 % u bupropionu a 17 % u placeba. Velkou výhodou vareniklinu je také jeho prokázaná účinnost při prevenci relapsů kouření.
Nejlepších výsledků při odvykání kouření je dosahováno kombinací psychoterapie s farmakoterapií. Odhaduje se, že zkombinováním obou terapeutických přístupů se šance kuřáka na abstinenci a její udržení zvýší 2–3×.
(edo)
Zdroje: Batra A. Treatment of Tobacco Dependence. Dtsch Arztebl Int. 2011 Aug; 108 (33): 555–64. Le Foll B., George T. P. Treatment of tobacco dependence: integrating recent progress into practice. CMAJ. 2007 Nov 20; 177 (11): 1373–80.
