Fyzická aktivita může zlepšit statistiky odvykání kouření u mladistvých
Podle zveřejněné studie může fyzická aktivita zvláště u chlapců zvýšit míru úspěšnosti odvykání kouření. Studie dospělých kuřáků svědčí o tom, že zvýšená fyzická aktivita během pokusů o ukončení kouření může snížit odvykací příznaky a touhu po cigaretě, uvádějí autoři z West Virginia Prevention Research Center, Cancer Center a West Virgina Medical School.
Cílem práce bylo zhodnotit účinky fyzické aktivity na výsledky odvykání kouření u mladých lidí. Sledovanou skupinu tvořilo 233 účastníků ve věku od 17 do 19 let, kteří v předchozích 30 dnech vykouřili alespoň 1 cigaretu. Náhodně byly vybrány střední školy v západní Virginii v USA s alespoň 300 studenty. Studenti byli randomizováni do skupin takzvané krátké intervence, osvědčeného programu pro mladistvé k odvyknutí kouření známého jako Ne kouření nebo programu Ne kouření doplněného fyzickou aktivitou. Míra ukončení kouření byla hodnocena po třech a šesti měsících od začátku programu samohodnocením, které bylo po třech měsících ověřeno měřením oxidu uhelnatého.
Srovnání jednotlivých skupin mezi sebou ukázalo, že mladí lidé ve skupině Ne kouření doplněné fyzickou aktivitou měli signifikantně vyšší úspěšnost při odvykání kouření než mladí lidé v dalších dvou skupinách. U dívek byla míra odvyknutí kouření po třech měsících vyšší po aktivitě Ne kouření než při takzvané krátké intervenci (RR > ∞). U chlapců po třech měsících od začátku akce byla míra odvykání kouření vyšší u Ne kouření doplněné fyzickou aktivitou (RR 2-3) než jen Ne kouření (RR 1-2) ve srovnání s takzvanou krátkou intervencí. Po šesti měsících mladí s programem Ne kouření doplněné fyzickou aktivitou měli větší pravděpodobnost odvyknutí kouření než ve skupině Ne kouření bez fyzické aktivity (RR 1,48).
Autoři studie sdělují, že přidat fyzickou aktivitu k programům odvykání kouření může zvýšit úspěch odvykání, zvláště u chlapců.
(nami)
Zdroj: Physical Activity May Imptove Teen Smoking Cessation Rates. Pediatrics. Published online 19. 9. 2011. DOI: 10.1542/peds.2010-2599
